rucelogo

BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM                   

SCLOGIN

Červnový výpad do Alp

Výlet do vysokých hor patří již mezi tradiční oddílové akce.  Cílem letošního výjezdu byla chata Blaueishütte v Berchtestagenských Alpách, kterou jsme již znali z loňského roku.

Chata se tyčí nad jezerem Hintersee v nadmořské výšce 1680 m.n.m. a mezi její hlavní výhody patří nejen výborná kuchyně, ale především vzdálenosti k nástupům cest od chaty, které se počítají na minuty. Jediným oříškem je přístup k chatě - od parkoviště u jezera je na pěti kilometrech potřeba překonat bezmála tisíc výškových metrů. Výstup k chatě po turistické trase č. 482 je psaný na tři hodiny, ale jelikož jsme se už těšili na lezení (a taky chtěli konečně protáhnout ztuhlé nohy po pěti hodinové jízdě autem), podařilo se všem vyběhnout nahoru pod turistický čas.

Po obsazení lůžek na chatě a přebalení batohů se dělíme do lanových družstev a vyrážíme do stěny. Jelikož je předpověď počasí všelijaká, volíme kratší cesty v blízkosti chaty a děláme dobře - sotva jsme zdolali první délku, přichází bouřka. Slaňujeme, balíme lana a utíkáme zpět na chatu. Přesně v okamžiku, kdy překročíme práh chaty se mračna rozplývají a slunce začíná vysoušet kaluže. No co, do večeře daleko a tak přistupujeme počasí na jeho hru a vyrážíme do stěny po druhé, tentokrát na "Plattenweg", ve kterém si chceme vylézt první tři délky. To se nám daří, ale při slaňování se opět údolím nese hřmění jako předzvěst blížící se bouřky. Ani tentokrát jsme to nestihli na chatu v suchu, ale to holt k horám patří a utěšujeme se předpovědí na zítra, kdy nám má počasí vše vynahradit.

Ráno nás skutečně vítá slunce a vymetená obloha, takže po snídani vyrážíme každý za svým lezeckým cílem. S Janou a Pepou volíme cestu Plattenweg, kterou chceme spojit s NO-Wand na Schärtenspitze. Plattenweg je relativně jednoduchá cesta s nejtěžším úsekem (a jediným opravdu lezeckým) za 4, která zabere zhruba tři a půl hodiny a končí na výrazném pilíři, odkud je potřeba ještě asi za půl hodiny dojít k nástupu navazující NO-Wand - ta je potom třešničkou na dortu celého dne - šest délek lehkého a současně výškově exponovaného lezení, během kterého se otevírají úchvatné výhledy do sousedního údolí. Nicméně ani dnes nám počasí nehodlá dát nic zadarmo - během poslední délky se nad námi stahují mračna, hromosvod u vrcholového kříže bzučí a ve vzduchu je cítit elektřina. Přezouváme se, balíme lana a s úderem prvních blesků slézáme z vrcholu dolů, do bezpečí. Na chatě zjišťujeme, že jsme ten den jediní, kdo před začátkem bouřky nestihl sejít zpět na chatu, holt příště zrychlíme! Po večeři se objevuje na stolech kořalka a slezené stěny začínají narůstat do oblak a odlezy od nýtu narůstat....

 Další den se počasí opět kazí a od rána z údolí stoupají husté mraky. To nám ovšem náladu nekazí a vyrážíme zdolat cestu Logig Line, ze které jsme první den kvůli počasí utíkali. Na první konec lana se dnes váže Jana a s chutí vyráží do této osmidélkové cesty za IV+. Tady už se opravdu leze, i když stále v relativně lehkém, pozitivně nakloněném terénu. Občas se nám správná cesta ztrácí a tak přijde i na budování vlastního štandu. Nic dramatického se však neděje a po třech hodinách se shledáváme jak se Slávou a Vojtou, tak i s Havranem a Blankou, kteří lezli sousední cesty. Tentokrát scházíme na chatu přesně na čas a pršet začíná, až když jsme pod střechou na terase. 

Pršet už nepřestane, takže ve středu ráno za deště scházíme na parkoviště k autu a plni nezapomenutelných zážitků neochotně vyrážíme zpět domů...

Poděkování patří nejen Havranovi za zorganizování celé akce a za bezpečný odvoz, ale především městu Bystřice nad Pernštejnem, které tuto akci výrazně podpořilo.

Fotografie z akce lze nalézt v galerii.

weby_banners

sponzori_banner