I přes nepřízeň počasí ….

     Konečně, státnice jsou za mnou a přede mnou vidina víkendu ve skalách. Nemůžu se dočkat. Ale neříká se nadarmo, že se nemáš radovat předem… Píďa, Miška, Sláva a Havran vyjíždějí už ve čtvrtek ráno, mají tedy celý den lezení navíc. Kvůli povinnostem musím zůstat ještě v pátek dopoledne v Hradci. Na vlak vyrážím nejistě: „sakra co ten déšť?“ Průtrž mračen, která mě zkropí při přestupu v Teplicích hatí veškeré mé naděje na páteční lezení.

     Když vystupuji z vlaku je všude mokro jako po povodních. Bystřické odvážlivce, kteří se šli procházet do skal, potkávám po cestě do kempu. Píďa kolem sebe mává pláštěnkou, jako by chtěl odletět. Sama sobě si pokládám otázku, jestli se mám smát nebo raději brečet… Dnes si o lezení můžeme nechat pouze zdát. S menšími komplikacemi stavím stan a jdeme se projít do skal, prý jedna dopolední výprava nestačila. Naštěstí už neprší. Po cestě sbíráme dřevo, abychom mohli udělat večer oheň. Večer se seznamuji se skupinkou Slováků, samozřejmě je znám už z Havranova vyprávění: „představ si celý den rybařili na Mrdloňovi a smyčky nikdy neviděli.“ Do Ádru se vydali z nepochopitelných důvodů, všichni jsou rybáři, přičemž dva z nich lezou. Ještě na Slovensku jim jejich kamarád říkal, že lezení v Ádru není pro normální lidi. To se jim zalíbilo a tak se vydali prozkoumat, jestli je to pravda.

     V sobotu ráno už není potřeba pro přežití Noemova archa, ale vlhko je všude. Směřujeme tedy na Křižák. Skály krásně kloužou, zima je slušná a vítr fouká o sto šest. Lezeme, nebo se spíš snažíme, aby to co děláme, vypadalo jako lezení. Havran se mimo jiné vydává na věž, na které není ani krabička,… ani slaňák,… ani strom o který by se dalo slanit. Mám ráda tyto objevné výpravy! Se Slávou se pouštíme na Křížového Králíčka cestou Pro srandu králíkům, nakonec sem dobíráme i Slováky, kteří se vyřítí odněkud ze skal. Kolem čtvrté hodiny odpoledne nás opět dostihl déšť. Nepršelo sice dlouho, ale vydatně 🙁 .

     V neděli ráno mě probudil ten znepokojivý zvuk. Odporné dešťové kapky dopadající na stan a vytváří svoji symfonii, ta mému uchu vůbec nelahodí. „Sakra co tady děláme?“ Není důvod, abychom zde zůstali. Třešničku na dortu nám připravil Luka, který zaparkoval tak blízko k nám, že není možné popojet, abychom z pod auta vyndali nájezdy. Volali mu snad všichni, kdo byl v kempu… Nepřišel. Nezbylo nám nic jiného než auto vyheverovat, vyndat nájezdy a opatrně se vymotat z řady. Když po cestě domů míjíme Kalírnu, vidíme Luku, který nám zvesela mává… Snad jsme si pro letošek vybrali už všechen déšť a příště jenom a jenom sluníčko a lezení.

PS (od Havrana):

    Já to viděl trošinku jinak. Čtvrteční slunečné odpoledne se neslo v duchu nádherného lezení, byť s neúspěšným bojem Pídi ve vzdušnému komínu na Cimbuří, kam zbytek výpravy dolezl. Večerní posezení u ohně, které se přesunulo díky zvýšené kapkové aktivitě do přístřešku k autu, přineslo několik světových patentů v podání Dana a Mártyho, kteří si přisedli s láhví vaječného koňaku. Patentový úřad byl nápady zahlcen i po půlnočním příchodu Pifa, který zřejmě zabloudil v mlžném oparu a hustém porostu mýtiny za kempem.

     Pátek byl pravda malinko mokřejší, a tudíž nezbývalo než se jít podívat do skal alespoň na nástupy. Zastávka u průzkumné štoly byla jasným vyvrcholením procházky ve skalních bažinách za Pískovnou. Odpolední pokec s Pifem na zámku by byl býval přinesl jistě slunnější počasí, kdyby někteří nedovezli na posledním vagónu Adršpašského pacifiku opět trochu těch srážek. Ale protože se večer opět posedělo u ohně, je jasné, že bylo všechno OK.

     Sobotní lezení na Křížáku bylo … Bylo. Lezlo se a to je hlavní. Záchranná akce našeho slovenského kamaráda, který „… veděl čo je zlanit, no nikdy to něrobil“, zakončila den a kapky padající z nebe byly určitě andělské slzy radosti.

     Neděle nás přivítala tak jak se patří, trošinku nižší teplotou a zajímavou šedošedou oblohou. Ovšem než se opět otevřela nebeská stavidla, stihli jsme vše sbalit a mohli v klidu odjet domů. Vše vycházelo perfektně, takže nám doma neutekly ani závody F1 v Baku.