Velikonoční lezení s tipem na výlet

     Dlouho před Velikonocemi jsme plánovali, že pojedeme lézt. Zprvu to vypadalo na celkem slušnou účast, ale jak se blížil termín odjezdu, účastníků ubývalo a nakonec jsme zbyly jen dva – já a Havran. Ach jo, zase pojedeme jen ve dvou. Ale kam? Ještě v týden odjezdu padala spousta návrhů – Sušky, Moravský písky, Arco, Křížák. Nakonec jsme jeli Moravu, předpověď zde vycházela nejlíp.

     Po všech komplikacích, co nás po cestě potkaly, mě Havran vyzvedá v Brně a vyrážíme. Okolo poledne stojíme pod Kozlem. Nastupujeme do první cesty. Písek je zde kupodivu úplně jiný než v Ádru – mnohem tvrdší, kluzčí, ale jde to! Přelezeme všechny cesty, co jsou v našich silách. Odpoledne se k nám přidávají další dva místní lezci, kteří se radují, že nejsou sami takoví magoři, co jeli lézt. Celý den prochází kolem skály spousta turistů. Po lezení se nám vůbec nechce k autu, je zde super altán s ohništěm, bohužel se tady usadila parta dost podivných týpků. Podle jejich zásob a nálady to vypadá, že zde budou až do pondělí. Na doporučení odcházíme, ale místňáci nám poradili kam se přesunout. Nasedáme do auta a míříme do Osvětiman k doporučené hospůdce pod sjezdovkou. Zde zaparkujeme, uvaříme večeři a utíkáme se schovat do hospody na dvě pivka před zimou.

     Ráno nás čeká nemilé překvapení. Sluníčko nesvítí, silnice je mokrá. Sbíráme všechnu vůli, abychom vylezli ze spacáků, snídáme a jdeme ke skalám. Když uvidíme náš cíl chce se mi brečet. Nevěřícně koukám na Havrana on na mě a v hlavách nám běhají stejné myšlenky: „To si děláš srandu ne? Vždyť o tohle bysme si v Ádru neopřeli ani batoh, natož to lézt.“ Docela znechuceni situací vyndáváme z batohu věci, nikam nespěcháme. Jsou zde čtyři samostatně stojící skalky – Tank, Druhá věž, Hlava a dominantou je Jehla. Na všechny kromě Hlavy postupně lezeme. Zvykáme si i na místní mech, který je díky vlhkému počasí nadmíru kluzký. Super polezeníčko pro kvakery to, ale neznamená, že nemůžete hodit tlamu v trojce. Po vylezení všech zelených cest se chceme projít ještě k Jestřabí skále. Nakonec se na její hledání vykašleme, protože na ni vedou všeho všudy čtyři cesty a ještě pěkně těžký a mapka v průvodci není moc přesvědčivá. Jdeme k autu. Opět přejíždíme, tentokrát ke Královské skále a Zbojníkovi. Na večer se raději jdeme ještě podívat, jestli budeme mít co lézt. Zbojník nás překvapil, dosahuje výšky skoro 20 metrů a dokonce nebyl ani zelený. Jupí, zítra máme co lézt. Kromě Zbojníka je zde i již zmiňovaná Karlova skála, která vypadá jako rozkrájený ementál. Večer je neuvěřitelná kosa. Chceme hrát karty, ale jedinou hru, kterou zvládneme je Válka, protože nemusíme mít v ruce vějířek a ruce nám tudíž nemrznou.

     Ráno nám, ale počasí vše vynahrazuje, krásně svítí. Jdeme pod Zbojníka. Zjišťujeme, že na skále je mnohem víc cest než je zakresleno v průvodci. Chvilku nám trvá, než se zorientujeme. Lezeme všechno, co je v našich silách a potom zkoušíme i to, co v našich, nebo aspoň mých silách není. Havran přelízá dvě krásný 7. Po přelezení spousty cest přemýšlíme co, dál. Karlovu zavrhuji, nezaujala mě už včera. Rozhodneme se pro odjezd, nic dalšího najitého v blízkém okolí nemáme a aspoň si užijeme Velikonoční pondělí doma. I přesto, že skály tady nejsou zrovna světový se sem chci vrátit. Láká mě vzít si kolo a projet místní hrady, zámky a zříceniny na kole. Pokud jste tady už někdo na kole byl, dejte mi prosím vědět. A pokud by se chtěl někdo přidat budu jedině ráda 🙂 .

     Přemýšlím, jestli jet rovnou do Hradce nebo se stavit ještě na Vysočině u našich. Mamka mě zláká, že pojedeme na výlet. V pondělí odjíždíme směrem do Slatiňan. První zastávkou je Škrovád, který všichni dobře známe. Do batůžku si na tajňačku přibaluju lezečky, aspoň na pár bouldříků. Skály jsou krásně suché. Druhou zastávkou je zámek s nádherným parkem, odkud pokračujeme na rozhlednu Báru. Po cestě se zastavujeme ve Švýcárně, kde je muzeum strarokladrubských koní. Co je pro nás, ale zajímavější u rozhledny je Čertova skála, která je osazena borháky a přímo pod skálou je krásné ohniště. Kromě toho všeho je zde lanový park, tratě pro singletreky, postavené tratě pro orientační běžce, venkovní tělocvična. Nádherné místo v lese, které všem doporučuji navštívit!