rucelogo

BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM                   

SCLOGIN

Jak na Nový rok

Starý rok končí­ silvestrovskou párty a nový rok začíná silvestrovskou párty. Silvestr ve Věstí­ně probí­hal obvyklým způsobem. Do půlnoci to tepalo, ale po půlnoční­m pří­pitku a ohňostroji postupně spolupařící­ odpadávali (buď vlivem alkoholu, nebo únavou), a proto jsem začal ve dvě hodiny řešit dilema. Zdali přisednout k hrstce pivní­ch skautů a odvážně s nimi pokračovat s čestvě načatou bečkou jedenáctky, nebo zbaběle prchnout s úmyslem vyspat se z opice (alespoň částečně) a být odpoledne schopný lezení­. Nakonec zvítězilo lezení­.

Hned po ránu, tedy asi v půl dvanácté, jsem žhavil linku k Havranovi. Poté, co mě rozespalý a s pořádnou kocovinou sdělil, že ho budím, jsme se domluvili na hore zdar ve Štěpánově. V půl třetí­ byl sraz pod skálou. Víceméně skoro přesně jsme se v hojném počtu tři­ - Mik, Havran a já - a se zbytkovým alkoholem v krvi a spoustou permoníků v hlavách dostavili na mí­sto. Ostatní­ asi nebyli schopní­! Vzhledem k aktuální­mu stavu nás a skály (co chyt, to led a sní­h) jsme to chtěli původně obejí­t zezadu a pak si jen slanit. Ale poté, co jsme se začali trochu hecovat, že by to bylo zbabělé a zápis ve vrcholové knížce by byl méněcenný spíše bezcenný, Havran nastoupil do první­ délky Osikové a bylo rozhodnuto.

Cesta východní­ stěnou Vysoké skály se lezla kupodivu dobře a po třech délkách ve dvoudélkové cestě jsme stanuli nahoře. Ve třech lidech a třech opicí­ch za hodinu a půl, no nic moc. K naší­ radosti ve vrcholové knížce nebyl ještě žádný zápis, tak jsme udělali za loňským rokem tlustou čáru a do nového roku zápis první­ a Hore zdar. Zbytkový alkohol byl skoro spálen, permoní­ci vyfoukaní čerstvým vzduchem a po vrcholovém fotu, už po tmě jsme začali slaňovat. Havranova pětatřicítka končí­ metr nad štandem v Malinové, a tak s mírným doskokem se to dá. Po provlí­knutí­ a shození lana ze štandu dolů nás - tedy mě a Michala, Havran ujistil, že lano dostane až na zem.

Začal tedy slaňovat (čelovky zůstaly dole pod skálou), ale ouha, z ničeho nic se ze spodu ze tmy začalo ozývat kur... a do pr... a spousta další­ch, všem lezcům známých slov. Na dotaz, co se děje, Havran očividně překvapen ví­c než my, sdělil, že lano je krátké a dostane jen nad ří­msu nad nástupem (kdepak asi udělali soudruzi z NDR chybu). Slanili jsme tedy za Havranem a po hmatu, po tmě a pošlapu odtraverzovali do lesa a lesem dolů k termosce s čajem. Lezení­ na Nový rok bylo fajn, ale těch blbostí, co jsme nadělali. No jo no, vždyť bezpečnost je vždycky až na první­m místě.Takže všem vám, kdo se dočtete na konec toho mého blábolu, přeji vše nej do nového roku a hlavně hodně dobrého lezení­.

weby_banners

sponzori_banner