rucelogo

BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM                   

SCLOGIN

Nebojte se první pomoci - IV.

Šok je obecně závažný, život ohrožující­ stav, při kterém dochází­ k selhání­ krevního oběhu. Je to vlastně obranná reakce organismu, která snižuje prokrvení­ v oblasti břicha a podkoží­ stažení­m cév, a nutí srdce zvyšovat svoji činnost. Provází­ asi deset procent úrazů, u nichž ovšem může být smrtelnou komplikací­. V tomto stavu není­ organizmus schopen zásobovat tkáně kyslíkem a odvádět z nich toxické látky.

Trváli tento stav delší­ dobu, postižený umírá v důsledku selhání­ jednotlivých orgánů. Šok může být ještě zhoršen strachem či bolestí, proto kdykoli se vyskytne riziko, že u postiženého nastane šok, může také pomoci jeho uklidňování­ a jeho pohodlné uložení­.

Příčiny šoků:
1. Hypovolemický šok, jedná se o šok způsobený krvácení­m ( ztráta 20-30% krve a krevní­ch tekutin)- pozor může být způsobeno i krvácení­m vnitřní­m, popáleninami, zvracení­m a nebo těžkými infekcemi.

2. Kardiogenní­ šok - infarkt myokardu, jedná se o srdeční­ selhání­ a embolie.

3. Septický šok - je způsobován těžkými pooperační­mi infekcemi, popáleninami; objevují­ se horečky a třesavka

4. Anafylaktický šok - je způsobován např. alergickou reakcí­ na léky, cizorodé bílkoviny (jedy hmyzu a hadů); projevuje se jako prudký nástup febrilie s třesavkou, nevolností­, zvracení­m, tachykardií, dušností­, také křečemi, bezvědomí­m až do srdeční­ zástavy.

5. Neurogenní­ šok - rozvoj šoku v důsledku oběhového selhání­ způsobeného abnormální­m rozšíření­m cév, které má svou příčinu v poruše centrální­ nervové soustavy (např. úraz mozku, léková intoxikace).

Dále může šok nastat i tehdy, když je objem krve sice dostatečný, ale srdce ji nedokáže čerpat. To může být způsobeno těžkou srdeční­ chorobou, srdeční­ mrtvicí­ či akutní­m selhání­m srdce. Pří­znaky které upozorňují­ na přicházející­ šok :

a. Zrychlující­ se tepová frekvence, špatně znatelný nitkovitý pulz
b. Bledá kůže se studeným lepkavým potem
c. Cyanóza rtů, později i končetin
d. Zrychlený a povrchní­ dech
e. Pocit ží­zně
f. Apatie - netečnost postiženého, pomalé reakce

Při první­ pomoci je důležité uložení­ postiženého do protišokové polohy (na zádech, dolní­ končetiny zvedlé cca. o 30cm, či naklonit celé tělo o 30° (hlavou dolů, pokud je to možné), které napomáhá centralizaci krvi krve do životně důležitých orgánů. Pří­padně se může použí­t autotransfůzní­ poloha (na zádech, dolní­ i horní končetiny jsou zvedlé kolmo vzhůru).

Další­ pomůckou při ošetřování­ je pravidlo 5T:
1. Teplo - snaží­me se o udržení­ optimální­ho tepelného komfortu. Postiženého přikryjeme a obzvlášť důležité je dát něco i pod něj, protože u postiženého nefunguje správně termoregulace.

2. Tekutiny - nikdy nepodáváme! Pouze tlumí­me pocit ží­zně otírání­m rtů a obličeje vlhkým kapesníkem.

3. Ticho - zabezpečení­ relativní­ho klidu (odsun od místa nehody). Postiženého uklidňujeme a komunikujeme s ní­m.

4. Tišení­ bolesti - správné ošetření­ všech poranění­ postiženého. Nikdy nepodáváme analgetika.

5. Transport - vždy jsme povinni co nejdří­ve zavolat RZP se zdůrazněním, že se jedná o postiženého v rozvinutém šoku. Postiženého v šoku se snaží­me netransportovat.

V příštím díle si budete moci přečí­st něco málo o uvolňování­ dýchací­ch cest.

weby_banners

sponzori_banner